Ivana Pelešková: Zkouška

Jsem mladá, krásná, štíhlá, prudce inteligentní s certifikátem na práci s počítačem.

Člověk nemusí mít v životě moc, ale sebevědomí má mít vždycky. Celou dobu, co jsem si žádala o počítač, vím, že kompenzační pomůcka je podmíněna výukou, která je zakončena zkouškou. Tvrdím o sobě, že jsem takový polotovar. Pořád chci dělat spousty věcí, na které pomalu, ale jistě přestávám stačit. Práci s počítačem jsem pořád odkládala.
Na Hromnice o hodinu více. Březen bílý, pole sílí.
A je to tady, učiteli došla trpělivost. Vyčerpala jsem hodiny. Mladý učitel Jirka si začal mnout čelo a já jsem poznala, že mám přestat mluvit a konečně začít myslet. Rozhodně jsem vyčerpala hodiny. Přeci jenom nemůžu být tak úplně blbá. Zkouška se blíží a já se snažím, ale stačí to? Opravdu se snažím, zip není jenom u sukně, ale můžeme ho použít i v softwaru. Napadá mě spousta věcí, jak na to: Mohu onemocnět. Vypnou nám elektrický proud. Telí se nám kráva. Dcera, jako malá se vždycky vymlouvala na bolení hlavy.
Je to blbost, už nejsem malá, nemohu se spoléhat na výmluvy. Mám plán. Až začne zkouška, začnu mluvit, ale jenom o tom, co umím, důležité je nepustit zkoušející ke slovu. Všechno špatně. Dostanu otázky, které budu muset vypracovat před zkoušejícími. Co umím posílat a číst emaily, těším se na každou poštu.
Je 21,30 hodin a já mám v emailu otázky, které nesmím otevřít. Je to skvělé. Mám něco, co zase nesmím. Bude mi padesát a jsem malou holkou, protože to co je zakázané, to se musí. Uf... Teď vím, že vím a není mi o nic líp. Vyhledejte na internetu článek o koze kamerunské, zkopírujte text do Wordu a uložte jej do složky Zkouška. Tuhle otázku jsem dostala naschvál? Koza Kameruncká, Růžena, která u nás doma velí celému chlévu, vůbec nemá potuchy, jak mi zkomplikovala život.
Je to možná o povaze, ale jak ztrácím zrak, svět vnímám posvém a fantazie nezná mezí. Je to jasné. Uvařím hovězí na houbách, vše z vlastních produktů a jako bonus najdu na internetu moučník. Na zkoušku přijede Jirka s kolegou. Říká se: „Chlapa oblomíš dobrým jídlem.“ K hovězímu na houbách zkusím přidat trošku muchomůrky zelené. Tak mám šanci, že v době zkoušky budou muset zkoušející odcházet. Jako moučník jsem zvolila hrníčkovou bábovku. Moučník vypadá dobře, ještě trochu polevy a to, že jsem získala recept na internetu, by mohlo postačit jako důkaz práce s počítačem.
Je dopoledne a nervozita stoupá. Kurňa, došel toaletní papír a to je průšvih. A teď ještě ke všemu mi zřídlo bramborové těsto na knedlíky. Já budu snad muset opravdu dokázat, že něco umím.
Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne.
„Když jste si dokázala na internetu najít recept na bábovku, tak nám ukažte postup,“ navrhl druhý zkoušející. A je to v pytli, já mám přece naučený postup na kozu Kamerunckou.
„K čemu využíváte počítač?“ Zazněla doplňující otázka. Především ke komunikaci, ke čtení novin, mohu si vyhledat, co mě zajímá, konečně můžu používat kalkulačku. Ze všeho ale nejvíc využívám počítač ke psaní. Důležité pro mě je, že díky hlasovému výstupu si po sobě všechno i přečtu.
Naše rodinná farma se otřásla v základech. Právě se zavřely dveře za zkoušejícími a mně spadl ohromný balvan ze srdce. Koza Růžena při krmení spokojeně chroupe tvrdý chleba od učitele Jirky a je jí evidentně šuma - fuk , jestli má kdesi v Kameruně příbuzné.
A jak dopadla zkouška? Na jedničku umí jenom pan Bůh a pan učitel, takže za dvě. Myslím, že mnohem důležitější než známka je umět používat a využívat počítač. A za to dík.

Komentáře k článku
:
:
:
ZXUYL:

Sponzoři

Reklama

práce v čr práce v polsku