Květa Štrbová: Internet a můj handicap

Můj handicap je už po dlouhá léta roztroušená skleróza. Je neoblomná, někdy nezvladatelná, někdy bolavá prostě nemoc se vším všudy. A když se někdy naskytne ještě nějaká jiná zdravotní komplikace, to dá dost úsilí se s tím smířit. Roztroušené skleróze musím sloužit já, ona je můj pán a já jsem její sluha. A to se mi vůbec nelíbí. Takový je ale život s handicapem.

 

Když jiná práce nejde anebo jde čím dál hůř. Ono ťukání do klávesnice dvěma prsty a práce s myší je přeci jenom pro mě přijatelnější než pero a papír.
 
Přes internet se mi podařilo najít pár dobrých přátel, jak se stejným onemocněním, tak i zdravých. A to si píšeme o všem možném. Já hlavně o vnoučatech, o básních, o naší kočičce atd,atd.
 
Jak je ta kočička mazaná, když sedím u počítače a ona se chce třeba trošku pomazlit, klidně mně skočí před klávesnici a usadí se blízko myši, lehne si mně přes ruky a já mám po psaní. Ale mám hezky po psaní, tak mazlivě, hebounce a ještě s předením.
 
Tak to je internet, můj sluha.
 
A můj pán? Zlý není ani trochu, jen musím u počítače strávit hodně času. Ale tím by měl vlastně být zlý. Jsem na něm závislá? Asi ano. Já se v tom nějak nevyznám. Vždyť internet má takové možnosti a pokud si člověk vybírá a hledá „to pěkné a dobré“, tak zlý být nikdy nemůže. Ovšem i tady…
 
Ale to už je na každém, co si z internetu uložit do paměti a do svého srdíčka, aby bylo jenom to dobré mezi námi. A kdo je sám, tak si přes internet najde zcela jistě další a další kamarády.
 
Jako já, jako mnoho a mnoho jiných, jak zdravých tak i těch méně či více handicapovaných. Přátelství, ač „jenom přes internet“, je přeci jenom přátelství.
 
Tak to by tak asi bylo ode mě o INTERNETU všechno.
Ať to beru zprava zleva internet je pán i sluha.
A rozloučím se mými básněmi. Tak ať se líbí.
 
Bylinky na lásku
* * * * * * * * * * *
Chtěla bych mít zahradu kouzelnou
bylinky na lásku pěstovat,
na lásku velikou na lásku malinkou
a pak je každému rozdávat.
Na půlce zahrádky bylinky pro štěstí
ty zalité slzami rozvijí květ
a podle prastaré kouzelné pověsti
si ti nešťastní musí přivonět.
Kde hledat místo pro moji zahrádku
to asi nikdo na světě neví
proto dnes elfové a víly mají poradu
snad jenom v pohádce, poví.
Zahradu kouzelnou kde všechno roste
tu každý ve svém srdíčku má,
tam úsměvem hýčkejte a slzami kropte
kouzelné semínko každý zná.
-------------------------
 
Duhová víla
* * * * * * * *
Duhová víla vždy krásná byla
na duze barevné svůj domov měla,
na mostě barevném tancuje ráda
konec té duhy najít se zdráhá?
Snad jiná víla, ta by se zdráhala
ale ta naše ne, ta je moc zvědavá.
Ten konec našla a stačil jen krůček
v trávě si ztratila jeden střevíček.
Teď v trávě běhá střevíček hledá
duha se ztrácí. Jak se víly vrací?
Poprosí vánek ten na ně foukne
za chvíli víla z mraků vykoukne.
Na jeden sedne si a tam počká si
až bude pro duhu zas vhodné počasí.
Na novou přeskočí na duze zas tančí
konec už nehledá.Ta víla zvědavá.
Komentáře k článku
:
:
:
FAGLF:

Sponzoři

Reklama

práce v čr práce v polsku